Demokracie v proměnách

Markéta Kutilová - začínala v roce 2012 jako redaktorka Lidových novin. Jako novinářka pracovala v různých afrických i asijských zemích. Působí v nezávislém novinářském projektu Reporterky.cz . Zakládala misi Člověka tísni v DR Kongo. Posledních 8 let dokumentovala válku s IS a válku v Sýrii. Spolu s Lenkou Klicperovou podnikly 13 cest do Sýrie a 5 do Iráku. Dokumentovaly i tureckou invazi do Sýrie v roce 2019. Reportovaly o válce v Libyi a přímo na místě reportovaly o válce o Náhorní Karabach. Od března podnikla i tři cesty na Ukrajinu. Je spoluautorkou 6 knih - Islámskému státu na dostřel I a II, Ve válce a Válka je mým osudem, S lékaři v první linii a Poslední zapálí vesnici.

Vliv migrace na demokracii v Evropě

Migrace dnes navíc není jen humanitární nebo bezpečnostní otázkou. Stala se geopolitickým nástrojem. Bělorusko využilo migranty k tlaku na Polsko a Litvu, Turecko opakovaně Evropu přes migraci vydírá, politicky i finančně a Maroko použilo migrační tlak vůči Španělsku v Ceutě. Pohyb lidí se stal prostředkem vydírání i součástí hybridních konfliktů.

Stejně silně působí téma migrace i uvnitř Evropy. Ovlivňuje volby, mění vlády a přepisuje politickou mapu kontinentu.

Slovo migrace dnes funguje jako rozbuška.

Místo jednoduchých sloganů potřebuje Evropa společné řešení – rozbíjet pašerácké sítě, sjednotit azylová pravidla, zrychlit návraty lidí bez nároku na ochranu a snížit motivaci vydat se na cestu.

Dokud budou evropské státy hrát každý sám za sebe a převaděčské mafie budou spolupracovat napříč kontinenty, bude Evropa stále jen hasit následky místo příčin.