Odborné knihovnické vzdělání získala na Střední knihovnické škole Praha, po které následně vystudovala obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě UK. Po úspěšném ukončení studia nastoupila v roce 1994 do Okresní knihovny Kutná Hora (dnešní Knihovny Kutná Hora) na pozici zástupkyně ředitelky, od roku 1995 působí ve funkci ředitelky. V době svého nástupu do místa ředitelky patřila mezi nejmladší v oboru a už je tomu let 30! Jako zaměstnankyně působila v knihovně od 3. října 1994, ale už řadu let předtím zde praktikovala a brigádničila při studiích na střední i vysoké škole.

Její působení v knihovně přinášelo nejen chvíle příjemné, ale i také nejednu pernou chvilku:

Z okresní knihovny se stává v roce 1996 Městská knihovna, která přechází pod město Kutná Hora, kdy vznikaly často humorné, ale zcela vážně myšlené situace (při předání knihovny městu se budou knihy vážit na decimálce?, výpověď všech zaměstnanců k 31. 12. a následně jejich přijetí k 1. 1. následujícího roku…).

V roce 1997 je dokončena komplexní automatizace knihovního procesu (LANius) a oteřena první veřejná internetová stanice.

Ve funkci Gábinu také zastihlo v roce 2002 znovuzavedení výkonu regionálních funkcí na Kutnohorsku a od roku 2006 jako ředitelku knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí ve Středočeském kraji rozšíření o knihovny na Nymbursku, Poděbradsku, Kolínsku, Kutnohorsku a části Prahy-východ). Knihovna se tak stará o téměř 200 městských a obecních knihoven.

Po chvíli klidu následovala krize regionálních funkcí v roce 2010, kdy byla poskytovaná dotace krácena o 50 %. Následoval boj o přežití regionálních funkcí, který vyvrcholil v roce 2013, kdy se podařilo po spoustě přesvědčování, dokazování a přemlouvání dostat částku od Středočeského kraje na deset milionů.

V roce 2017 byla podána podána žádost o dotaci v IROP „Rekonstrukce objektu bývalé ZŠ J.A. Komenského v Kutné Hoře“ a tato dotace byla získána. A pak začala rekonstrukce a s ní všechny ty radosti a starosti náročného projektu, které trvaly čtyři roky. Pro paní ředitelku to nejspíš znamenalo ukrácení života tak o dvacet let.

V květnu 2022 byl zahájen nejprve zkušební provoz. Pochopitelně mu předcházel úklid nových prostor a přestěhování celého fondu. Slavnostního otevření se knihovna dočkala 27. června v budově bývalé základní školy J. A. Komenského v ulici Na Náměti. V roce 2023 obdržela knihovna cenu Městská knihovna roku.

Předmětem Gábiina zájmu je veřejné knihovnictví v knihovnách okresních a menších, dále výkon regionálních funkcí knihoven, vzdělávání knihovníků, komunitní a vzdělávací aktivity knihoven. Je dlouholetou členkou SKIPu (od roku 1996), aktivní členkou Ústřední knihovnické rady (od roku 2008) a roku 2010 se stala předsedkyní Sekce veřejných knihoven. Je také členkou výboru Středočeského regionu a Zaměstnavatelské sekce SKIP.

V roce 2016 obdržela středočeské ocenění Papilio bibliothecalis za dlouhodobou přínosnou činnost v oboru.

Nelze také nevyzvednout její vyjednávací a diplomatické schopnosti, které nejenže jsou absolutně klíčové pro fungování knihovny, ale i jsou podstatné pro její další rozvoj. Denně se potkává s novými výzvami, na které je třeba flexibilně reagovat, ať už při jednání s kulturními a vzdělávacími institucemi, úřady nebo při hledání nových způsobů financování samotné knihovny. Každá z těchto situací vyžaduje schopnost vyjednávat, naslouchat, hledat různé perspektivy a najít řešení, která budou výhodná pro všechny zúčastněné strany. Diplomatické schopnosti jsou také velmi nezbytné pro vybudování a udržení pevných vztahů jak uvnitř organizace, tak i mezi knihovnou a jejími partnery, protože knihovna není jen o knížkách, ale také o komunitě, o službách pro veřejnost a o podpoře vzdělávání. A Gábina dokázala nejen dosáhnout svých cílů, ale také toho, vytvořit a udržet dlouhodobé a stabilní vztahy, které umožní růst a prosperovat v dynamickém a rychle se měnícím světě.

Soukromý život nechceme moc rozvádět, protože je neméně bohatý než ten pracovní. Jen zmíníme, že mezi její zájmy patří pochopitelně četba, ale i československá kinematografie let 1936 až 1950, která se neobejde bez kvalitní memoárové literatury, lokální historie, divadlo, literatura a cyklistika.

Asi to bude vypadat jako fráze, ale Gábina je knihovnicí celým srdcem a za své celoživotní aktivní práci v knihovnickém světě by si Cenu českých knihovníků určitě zasloužila. Ať jí v životě rodinném dělají její muži (manžel a synové) radost a v životě knihovnickém ji potká ještě mnoho dalších úspěchů.

Sama tvrdí, že se ředitelkou knihovny stala šťastnou shodou okolností. Díky za takové okolnosti.

Radek Liška, Středočeská vědecká knihovna v Kladně