Postřehy ze světového kongresu IFLA v Astaně 2025

Letošní 89. světový kongres IFLA, který se konal v Astaně v Kazachstánu, se nesl v duchu motta „Uniting Knowledge, Building the Future“. Novinkou byla možnost simultánního překladu prostřednictvím aplikace s umělou inteligencí. Tlumočení běželo přímo na mobilních telefonech, což nahradilo tradiční sluchátka. Překlady sice nebyly vždy dokonalé, zejména z kazachštiny do češtiny, ale tento způsob jasně ukázal směr, kterým se mezinárodní komunikace bude vyvíjet.

Už v úvodních projevech zaznělo, že mediální a informační gramotnost jsou zásadními nástroji pro orientaci v dnešním globálním informačním prostoru. Sociální sítě, na nichž lidé hledají zprávy a navazují kontakty, přinášejí nové možnosti, ale také rizika spojená s ochranou soukromí, sběrem dat či šířením dezinformací. Význam fact-checkingu proto nabývá na síle – nejen jako obrany proti lžím, ale i jako způsobu, jak posilovat důvěru a demokracii. Zvláštní roli zde mají knihovny a výzkumné instituce, které zprostředkovávají přístup k ověřeným zdrojům a učí uživatele s nimi pracovat.

Velká pozornost byla věnována umělé inteligenci a jejímu využití v programech informační gramotnosti. Hovořilo se o rámci CRAFT pro systematickou výuku práce s jazykovými modely, který knihovníkům pomáhá učit uživatele tvořit kvalitní „prompty“ a kriticky hodnotit výstupy AI. Další příspěvky ukázaly, jak se školní knihovníci mohou stát etickými lídry v oblasti AI, a představily nový rámec AI kompetencí pro knihovníky, zahrnující nejen znalosti a dovednosti, ale i etické aspekty. Inspirativní byl také příklad z Norska (nástroj Keenious), kde AI slouží jako nástroj pro rozvoj kritického myšlení a nikoli jako zdroj hotových odpovědí, ale jako partner pro bádání a hledání informací.2

Silný ohlas měl také workshop věnovaný novému Manifestu školních knihoven 2025, který vznikl ve spolupráci IFLA a UNESCO. Dokument má být klíčovým podkladem pro advokacii školních knihoven na všech kontinentech. Ukázky z Kazachstánu, Japonska, Norska, Číny, Francie či Velké Británie potvrdily, že školy a knihovníci po celém světě hledají způsoby, jak díky Manifestu posílit rovný přístup ke vzdělávání a moderní podobu školních knihoven.

Důležitým tématem kongresu byla také advokace a finanční udržitelnost knihoven. Sekce Management of Library Associations představila výsledky průzkumu, který hodnotil dopad advokačních aktivit po celém světě, a nabídla možné postupy, jak posilovat hlas knihoven a zajišťovat stabilitu jejich asociací. Nechyběly inspirace z různých zemí – od konsorcií, která propojují kulturní organizace a byznys, až po kampaně zapojující širokou veřejnost.

Velmi živá byla diskuse o roli knihoven v podpoře demokracie. Příspěvky ze Švédska, Norska a Indie ukázaly, že knihovny mohou být skutečnými pilíři demokracie, i když současně čelí cenzuře a omezování přístupu k informacím. Obzvlášť v USA každoročně roste počet knih, které se stávají terčem snah o zákaz či omezení. Zaznělo, že knihovny nesmí zůstat jen neutrálními poskytovateli informací, ale měly by se aktivně podílet na obraně svobody projevu a přístupu k informacím. V Evropě se řešila hranice mezi kurátorstvím a cenzurou na příkladu městské knihovny v německém Münsteru, kde knihovna označila štítkem některé knih za kontroverzní. Z Kanady zazněl příklad vězeňských knihoven, které poskytují přístup k informacím i marginalizovaným skupinám. Srbské knihovny zase úspěšně odvrátily hrozbu nové legislativy o půjčovném právu, jež by znamenala jejich kolaps. V Srbsku vznikla iniciativa, kterou knihovny označily jako „Tariff“ — návrh, podle něhož by veřejné knihovny musely ze svého rozpočtu platit poplatky (kompenzace) autorům a překladatelům za výpůjčky jejich děl, tedy v podstatě zavést povinnou formu Public Lending Right (PLR), která by postavila knihovny do role platebních institucí. Knihovnické asociace (včetně IFLA) upozorňovaly, že navrhovaný tarif ohrožuje samotnou existenci veřejných knihoven — že by jejich provoz musel čelit drastickým finančním nákladům, které nejsou v současných rozpočtech pokryty.5 V Africe se knihovny aktivně zapojují do boje s dezinformacemi a posilují mediální gramotnost, zatímco projekt LiBri v Evropě ukázal, jak knihovny mohou podpořit integraci migrantů.

Českou stopu měl blok věnovaný projektu IFLA, který se zaměřil na mediální a informační gramotnost. Projekt měl název „Media and Information Literacy for Societal Resilience“ a hlavní aktivitou projektu byla především výstava „Supercharged by AI.“ Tento projekt proběhl díky Národní knihovně také v knihovnách v České republice. Společně s Michaelou Mrázovou jsme sdílely zkušenosti s implementací projektu na lokální úrovni.

S Lenkou Pruckovou z Knihovny města Olomouc jsme absolvovaly tzv. „Poster session“. Letos měly být plakáty zaměřeny na statistiku, měření výkonu a efektivitu knihoven. Proto jsme se rozhodly představit projekt Benchmarking knihoven.

Na kongresu se hovořilo i o regionální spolupráci turkických států, která má vést k rozvoji integrovaných knihovních služeb včetně digitalizace a dostupnosti služeb i ve vzdálených oblastech.

Závěrečný ceremoniál poděkoval organizátorům i dobrovolníkům a ocenil významné osobnosti, které se zasloužily o rozvoj knihovnictví. S kongresem se rozloučila dosavadní prezidentka Vicki McDonald, která byla symbolem stability po nelehkých časech IFLA. Její nástupkyní se stala Leslie Weir z Kanady, která nastoupila s výzvou „Be Bold!“ a otázkou, co dnešní svět skutečně potřebuje od knihoven.

Vladana Pillerová, Národní knihovna ČR, vladana.pillerova@nkp.cz